Prakticky nepřetržitě se v hokejovém světě stýkáme s prognózami, které se vztahují k sešlosti konající se každoročně v červnu. Řeč je o vstupním draftu NHL, při kterém si mocnáři všech 31 ligových klubů vybírají práva na jednotlivé hráče. Asi není, nutné dodávat, že čím většími kvalitami daný hokejista disponuje, tím dřív přijde na řadu. Ale pojďme se teď společně podívat na tři vybrané hvězdné hokejisty, již byli draftováni až v pozdních kolech.
Brett Hull (6. kolo, 117. místo)
Známý hokejový bouřlivák, který na začátku června prožíval a energicky oslavoval vítězství St. Louis, svoji kariéru započal v British Columbia Hockey League v barvách týmu Pentincton Knights. Za dva odehrané ročníky (tj. 106 odehraných zápasů) zaznamenal bilanci 153+138 kanadských bodů. Už tento zápis jasně naznačoval kvality, jež zdědil po svém legendárním otci Bobby Hullovi. I přes tato úžasná čísla, byl po skončení sezóny 1983/1984 na, prvním televizí přenášeném, draftu vybrán týmem Calgary Flames až jako 117. v pořadí. Následující dva ročníky odehrál v univerzitní lize NCAA, poté vykročil na svoji osmnáct let trvající cestu nesoucí jméno: National Hockey League.
Za jeho nejpovedenějšími sezóny můžeme považovat ty mezi roky 1989 a 1993, když v každé překročil magickou hranici sta kanadských bodů v základní části soutěže (kdybychom připočítali i play-off, sta bodů dosáhl i v sezóně 1993/94). Absolutní špicí je pak sezóna 1990/91, v níž celkem zaznamenal 97 branek a asistoval u 53 dalších. Svůj první Stanley Cup vybojoval s týmem Dallasu v roce 1999. Další přidal o tři roky později, tentokrát v barvách Red Wings.
V dresu reprezentace USA se zúčastnil jednoho mistrovství světa a Kanadského poháru, dvou Zimních olympijských her (Nagano + Salt Lake City) a dvou Světových pohárů. Z těchto turnajů přivezl celkem tři medailová umístění. Zvítězil na SP roku 1996, z Kanadského poháru 1991 a Her v Salt Lake City přivezl shodně stříbrné medaile.
Co se individuálních ocenění týče, má na kontě 3x Maurice Richard Trophy pro krále střelců, 1x Lady Byng Trophy za největšího gentlemana v lize, 1x Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče sezóny a Ted Lindsay Award pro nejužitečnějšího hráče ročníku voleného hráčskou asociací NHL (tj. NHLPA).
Theoren Fleury (8. kolo, 166. místo)
Theo Fleury neměl svoji cestu na hokejový vrchol vůbec jednoduchou. Mimo tíživou finanční situaci jeho rodiny, se musel potýkat i s roční rekonvalescencí poraněné paže a přerušit tak svůj hokejový růst. V současné době je rekordmanem v počtu vstřelených branek během vlastního oslabení v jednom zápase. Dne 9. března 1991 v zápase proti ST. Louis vstřelil rovnou tři (!).
Svoji kariéru rozeběhl ve Western Hockey League, kde si jej všimli i skauti a v roce 1987 byl draftován klubem Calgary Flames. O rok později začal pravidelně za tento klub nastupovat a hned se mohl radovat ze zisku nejcennější hokejové trofeje. V NHL poté nastupoval i v týmu Colorado Avalanche, New York Rangers a Chicago Blackhawks, další celkové vítězství v NHL však nepřidal. Během „lockoutu“ v sezóně 1994/1995 nastupoval pod hlavičkou klubu Tappara Tamperre. Profesionální kariéru ukončil v roce 2005, kdy působil u severoirského Belfastu.
Na mezinárodním poli zvítězil na MSJ 1988. Z toho seniorského přivezl však „jen“ druhé místo, což mu odepřelo stát se součástí Triple Gold Clubu. Theoren totiž na sklonku své kariéry ovládl i olympiádu. Medailové úspěchy zapsal i na Světovém (stříbro) a Kanadském (zlato) poháru.
Pavel Datsyuk (6. kolo, 171. místo)
Pavel Datsyuk svoji klubovou kariéru odstartoval v jekatěrinburské organizaci Avtomobilist. Ve svém rodném městě pak vystřídal další dva kluby a to: Spartak Jekatěrinburg a Dynamo-Energiya. Své působení v Rusku ukončil v týmu Ak Bars Kazaň a na další ročník se přesunul do zámoří. Tam jej povolal tým, nímž byl draftován v roce 1998 – Detroit Red Wings. Za Wings odehrál celkem 1110 utkání během čtrnácti sezón a získal dva Stanley Cupy. Nebýt dvou výluk v letech 2004/05 (hrál v týmu Dynamo Moskva, se kterým ovládl ruskou Superligu) a 2012/13 (nastupoval v barvách moskevské CSKA jako asistent kapitána) , mohl atakovat hranici 1300 zápasů. Nyní již třetí ročník jako kapitán dirigoval tým SKA Petrohrad, se kterým v roce 2017 vyhrál Gagarinův pohár. Pro následující sezónu 2019/20 podepsal smlouvu se svým mateřským klubem.
V ruském národním týmu nastupuje už od začátku nového tisíciletí a vybojoval s ním olympijský bronz a na posledních hrách i zlato, které mu přineslo i členství v tzv. Triple Gold Clubu. K tomu přidal tři bronzové kovy z mistrovství světa, jedno stříbro a vítězství z roku 2012.
Mimo jiné je čtyřnásobným držitelem gentlmanského ocenění Lady Byng a trojnásobným laureátem Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka NHL. Po Sergeji Fjodorovovi je druhý Rusem, který toto ocenění získal.
Nejnovější prognóza draftu 2020:
- Alexis Lafreniere
- Quinton Byfield
- Lucas Raymond
- Cole Perfetti
- Anton Lundell
- Alexander Holtz
- Hendrix Lapierre
- Tim Stutzle
- Marco Rossi
- Justin Baron
- Jamie Drysdale
- Noel Gunler
- Dylan Hollowaz
- Jan Myšák
- Antonio Stranges
