Čím jste chtěla být jako malá holčička?
Chtěla jsem být přírodovědeckou cestovatelkou po vzoru Joy Adamsové. Měla jsem encyklopedické znalosti, objížděla biologické olympiády. Ale pak naše učitelka odešla na mateřskou a my měli na víceletém gymnáziu každý půlrok jiný záskok a pustilo mě to.
Pamatujete si na Váš úplně první rozhovor / práci před kamerou? Jaké to bylo?
Byl to rozhovor s trenérem volejbalistek Olympu Stanislavem Mitáčem. Tomu, když jste dali otázku, dovedl odpovídat plynně 2 minuty. Takže naprosto ideální respondent pro první rozhovor. Podržel mě. (smích)
Co máte raději – práci ve studiu Hokej den poté, nebo být jako reportérka na stadionu?
Tisíckrát radši dělám reportérku na stadionu. Ve studiu se potkám s úžasnými lidmi kolem tohoto sportu, ale na stadionu hokej žiju!
Dokážete si během reportáží na stadionu hokej i užít, nebo je to „jen“ práce? 🙂
Dokážu. Ostatně, není to moje práce. Je to můj koníček a já mám to štěstí, že mi za něj někdo platí.
Ví se, že jste hodně aktivní na twitteru, proč zrovna na této sociální síti?
Jde se tu rovnou k věci. V životě ani v práci neumím ty tanečky okolo a rozptyluje mě to.
Jste velká fanynka Pittsburghu, čím si získal tento tým Vaše srdce?
Nejsem velká fanynka Pittsburghu! (smích) Je to tým, který se mi do života pořád nějak vrací, ale nejsem zas tak velká fanynka… 90. léta a první přenosy v České televizi sledované v noci s tátou, 18letý Jarda Jágr a můj idol Mario Lemieux vyhráli dva Stanley Cupy… Pak doba, kdy tam byly mraky Čechů, a dokonce je tehdy vedl chvíli Ivan Hlinka. Potom pauza. Pak jsem sice sledovala přestavbu týmu, draft Malkina a Crosbyho, ale třeba SC v roce 2009 jsem úplně zazdila, čekala jsem první dítě, to pak ponocujete i bez přenosů z NHL… Potom druhé, pak jsem začala jezdit s nároďákem. Nebyl čas. Další Stanley Cup 2016 už jsem zase trochu fandila, ale kdyby vyhrál Tomáš Hertl, byla bych taky ráda. Trošku zlom přišel před Světovým pohárem, kdy se hrály v Pittsburghu exhibice Kanada – Rusko (Crosby versus Malkin) a ČR – Tým Severní Ameriky. Já se procházela po hale, po městě, potkala #66, v legendární šatně točila rozhovor s Crosbym, (no, prostě jsem dala dvě otázky, na víc nebyl čas) takže na finále 2017 jsem si už zaletěla. Nicméně teď přichází čas, kdy v mém životě půjde zase hokej trochu stranou…
Napříč hokejem jste toho zažila už mnoho, co byl Váš největší zážitek?
Asi ten Světový pohár 2016. Že je NHL jiný svět, víme všichni, ale vidět to přímo v tom zákulisí, to byl dost „a-ha moment“.
Stala se Vám během Vaší práce nějaká vtipná historka / trapas? Pokud ano, jaký? 🙂
Stala a každý, kdo umí s YouTube, to viděl. (smích)
Rozhovor, na který nikdy nezapomenete?
Těch je…!
Jak se těšíte na letošní MS v Bratislavě?
Strašně moc.
Přestože hokeji rozumíte jako málokdo, setkáváte se i s negativními ohlasy od mužské části populace. Myslíte, že je to proto, že jste žena?
Ono je to jinak. S negativními ohlasy se setkáváme úplně všichni. Zatímco mužským kolegům píšou, že tomu nerozumí, protože jsou blbci, mně píšou, že tomu nerozumím, protože jsem žena. Teď, co je horší. (smích)
Pro ČT pracujete už relativně dlouho, máte spoustu zkušeností… Čeho byste ve své profesní kariéře chtěla ještě dosáhnout?
Už 19 let. Chci dělat pořád to, co dělám, protože to miluju. Ale chci v tom být lepší. Můžu být. Budu.
5x nej:
motto/citát: „Vždy mějte na paměti, že tentýž dav, který jásá při vaší korunovaci, bude jásat i při vaší popravě.“ Terry Pratchett
jídlo: maso, ryby
hudba: nejčastěji rock, pop, jazz, ale i ticho
film: Slavnosti sněženek
knížka: Aj. Nejtvrdší otázka na konec. Mistr a Markétka? Popraviště od Ajtmatova? Pán prstenů? Těžko vybrat jednu.
