Jak sama Kateřina řekla, vždycky o tomhle snila. Nyní se její sen ve West Hamu stává skutečností. V rozhovoru, který jsme s českou fotbalistkou uskutečnili, dává Kateřina nahlédnout pod oponu toho, jaké jsou její první dojmy z nového působiště.
Jak probíhal váš přestup do West Hamu? Byly ve hře i nějaké jiné týmy?
West Ham se ke mně choval od začátku vstřícně a bylo jasné, že o mě hodně stojí. Jejich filozofie se mi strašně líbila a bylo mi jasné, že do toho klubu chci.
Co říkáte na zázemí West Hamu? Je to srovnatelné se Slavií nebo je to posunuté o level výše?
Zázemí ve WH je neuvěřitelné. Dělíme se o akademii pouze s týmem U23 a jsme na stejné úrovni. V kabině máme ledový a teplý bazének, přístup neomezeně do posilovny. Pro přípravu na trénink používáme vnitřní umělou trávu. Před, i po tréninku máme k dispozici jídelnu s vlastními kuchaři. Mezi tréninky můžeme využívat naši hernu. O tomhle jsem vždycky snila, ale bohužel v ČR je tohle jen u chlapských týmů, a možná ani ne u všech prvoligových. Přála bych si, aby se to změnilo, ale moc tomu nevěřím.
Jaké jsou v Anglii tréninky?
Tréninky jsou úplně jinak stavěné. Příprava na trénink (protažení, aktivace, posílení core) trvá 45 minut, trénink na hřišti je s rozcvičkou na další 2 hodiny a pak 2x v týdnu máme ještě po obědě posilovnu. Tréninky mají šťávu a jsou detailně připravené. Všechno dává hlavu a patu. Je vidět, že tu jsou všichni profesionálové.
Českým fanouškům Kladivářů je hodně známá Alisha Lehmann. Jak ji vnímáte vy?
Alisha je úplně normální holka, velmi milá a hodná. Párkrát už jsme si spolu promluvily a těším se na spolupráci na hřišti.
Když se rýsoval váš přestup do týmu Kladivářů – konzultovala jste to s Tomášem Součkem?
S West Hamem jsem byla domluvena už před přestupem Tomáše, takže určitě ne. Byla jsem ráda, že tam Tomáš přestoupil, protože jsem věděla, že tady pak nebudu “sama“.
Jste v kontaktu s Tomášem Součkem?
Tomáš mi napsal pár krásných vět. Je vidět, že je to velice hodný kluk a moc mě to potěšilo.
Jak vypadá váš běžný den v Anglii?
Ráno v 7 vstávám a nasnídám se. Jdu ven s pejskem a v 8:30 odjíždím na trénink. Kolem 4 přijíždím domů a jdu zase s pejskem na procházku. Večer odpočívám a koukám na videa, které po nás chce trenér, abychom viděly.
Jaké jsou vaše ambice a cíle do nadcházející sezóny?
Můj osobní cíl je určitě dostat se do základu a hrát svoji hru jako jsem hrála ve Slavii. S týmem určitě chceme bojovat o 3. místo v lize, což by zaručovalo postup do LM.
Komunikace se spoluhráčkami či trenérem vám nedělá problémy?
Všichni jsou ke mně vstřícní. Když nerozumím, řeknu jim, ať mi to řeknou znovu nebo trochu jinak. Ještě to není úplně ono, ale věřím, že si to se začátkem ligy všechno sedne.
S kým se v týmu nejvíc bavíte?
Nejvíce se bavím s Laurou Vetterlein. Je to hrozně hodná duše a strašně mi pomáhá. Povahou je stejná jako já, takže jsme si hned sedly 🙂
OTÁZKY OD FANOUŠKŮ
V kolika letech jste sama pocítila, že fotbal je ta cesta po které jít?
Myslím si, že fotbal byl pro mě láska na první pohled. Když jsem se dokázala prosadit v mladších výběrech s národním týmem, věděla jsem, že mám šanci to někam dotáhnout.
Jak moc vnímáte rozdílný pohled lidí na mužský a ženský fotbal a co je podle Vás na ženském fotbale atraktivní? Co třeba má, oproti tomu mužskému?
Bohužel tohle je problém v ČR. V jiných evropských státech je ženský fotbal na úplně jiné úrovni. Přitom jsme se Slavií dokázaly, že patříme mezi top evropské týmy. Už jen to, že holky po práci dokáží porážet profesionálky je obdivuhodné a neoceněné od českých fanoušků. Bohužel si nemyslím, že se to změní. Ženský fotbal je odlišný zejména přístupem. Holky by klidně na tom hřišti zemřely – dávají do toho všechno. Další věc je, že gólmanky jsou samozřejmě menší než u mužů, takže padá mnohem víc gólů než u chlapů a o tom to přece je. Každý fanoušek si může vychutnat krásné akce s gólovou tečkou.
