Vedení nejslavnější hokejové ligy planety před časem oprášilo svůj projekt exportu vybraných utkání základní části na starý kontinent a letos se konečně po dlouhých devíti letech dostalo znovu na Prahu! Prezident NHL Gary Bettman tentokrát za hladovými českými fanoušky poslal do jejich domoviny americké kluby Philadelphia Flyers a Chicago Blackhawks. Celkem osm zisků Stanley Cupu, tři čeští reprezentanti v akci nebo ikonický maskot Gritty. To vše a mnohem více sebou oba vyslanci slavné NHL do srdce Evropy přivezli. Letos byla do repertoáru NHL Global Series zařazena také novinka v podobě otevřených tréninků obou mužstev. Jako správní hokejoví fanatici jsme nemohli u tak vzácné návštěvy chybět a tréninků i ostrého zápasu jsme se zúčastnili osobně. Povinností byla pochopitelně i návštěva populární Global Fan Tour. Dovolte mi tedy, abych se prostřednictvím těchto řádků podělil o naše zážitky.

Vzhledem k tomu, že bydlíme zhruba 20 km od Prahy, nemohl nám už Gary Battman svou NHL poslat blíž. Proto by bylo opravdovým hříchem tuto velkorysou nabídku odmítnout, a to i přesto, že vstupenky nebyly úplně nejlevnějším zbožím. Inu, když chcete snídat kaviár, musíte si také připlatit, takže proč si jednou za čas nedopřát pořádně výživnou snídani, rozuměj hokejovou podívanou. Ostatně nejsem zrovna typem člověka, který by extra lpěl na hmotných statcích a razím spíše teorii, že vzdělání a zážitky mi nikdo nevezme a jsou tou nejlepší možnou investicí v životě. Abych to zkrátil – v den D, kdy šly lístky do volného prodeje, jsem si vzal dovolenou a klikal, klikal a klikal, až jsem se konečně proklikal ke svému snu – vidět NHL na vlastní oči.

Na různých internetových serverech a sociálních sítích jsem v průběhu uplynulých dní zaregistroval dost negativních ohlasů na celou myšlenku vývozu NHL do Evropy. Podle nich celé tohle snažení postrádá veškerý fanouškovský smysl a jde čistě o komerční záležitost, v rámci které se zviditelní ti, kteří si mohou dovolit předražené vstupné. A nezřídka se jedná o lidi, kteří ani pořádně neznají hokejová pravidla. Podle mého názoru něco podobného může tvrdit pouze ten, kdo hokej vůbec nemiluje nebo někdo, kdo se těchto akcí nikdy osobně nezúčastnil. Ano, možná se u nás nebo třeba ve Švédsku nenajde tolik skalních fanoušků konkrétních klubů, které do Evropy zavítají, nicméně NHL jako taková je sama o sobě skvělým lákadlem.

Sám jsem zapáleným příznivcem Edmontonu Oilers, ale proč bych na sebe neměl obléct dres s ikonickou ropnou kapkou a nevyrazil se podívat na Patricka Kanea, Jonathana Toewse nebo na Claude Girouxe? Mimochodem těch dresů, co jsme před O2 Arenou potkali, bylo požehnaně – pochopitelně Chicago a Philadelphia hrály prim, ale k vidění byl například i Boston Bruins, Calgary Flames, Vegas Golden Knights, Dynamo Pardubice, Dukla Jihlava a mnohé další ze Švýcarska, z Německa nebo třeba ze Švédska. Zkrátka festival hokeje jak má být. Lidé se bavili, usmívali se, diskutovali spolu a setkávali se. A to je jasný důkaz o smysluplnosti celého podniku. K tomu, že se všichni měli kde setkávat, výrazně přispěla i výborně uspořádaná a zásobená fanzóna s názvem Global Fan Tour. Moji synové se zde doslova vyřádili. Střelba na přesnost, tvrdost střely, muzeum hokejových artefaktů, interaktivní procházka historií NHL, možnost nechat si vyrobit hokejové kartičky s vlastní podobiznou a jménem, to všechno lákalo na první dobrou.

Velmi prozíravým krokem bylo, že jsme všechny doprovodné akce navštívili s denním předstihem v rámci naší účasti na otevřených trénincích. Po zkušenostech z loňské NHL Global Challenge v Kolíně nad Rýnem mi bylo jasné, že v den zápasu bude okolí arény doslova zaplaveno lidmi a vše by bylo v nesmírně hektickém tempu. Naopak čtvrtek byl z tohoto pohledu doslova luxusní. Lidí poskrovnu, nikde jsme nemuseli čekat fronty, suvenýry ke koupi v dostatečném množství a všechno jsme si tak mohli doopravdy v pohodě a v klidu vychutnat. K dostání bylo kromě jiného například několik druhů sběratelských puků s logem akce a obou týmů, oficiální hrací kotouč zápasu, šály tematicky půlené, speciálně vydané pouze k pražskému utkání a také poměrně obsahově zajímavý zápasový program.

Tréninky samotné dýchaly také velmi přátelskou a uvolněnou atmosférou a musím uznat, že například pro mě to byla ta pravá přidaná hodnota. Jinými slovy něco, co člověk doopravdy ještě nikdy neviděl ani v televizi. Až tam si člověk tak nějak uvědomil, že všechny slavné hvězdy jsou také jen obyčejní lidé, které k jejich úspěchům dovedla těžká dřina a poctivá každodenní práce. Zejména pro přítomné děti a mladé sportovce musel být tenhle intenzivní kontakt s jejich idoly úžasnou zkušeností. Při zápase si s nimi totiž i přes veškerou snahu nikdy takhle blízko nebudete. Pokud budu upřímný, tak jsme si čtvrtek a tréninky možná užili ještě o něco více, než samotný páteční zápas. To už byla ryze davová akce, spojená s dlouhými frontami všude a na všechno. Ale s tím se počítalo a rozhodně nám to celkový dojem nijak nemohlo pokazit.

Utkání mělo s přihlédnutím k faktu, že se jednalo o začátek sezony, velmi slušné tempo a nasazení. Byl to přesně ten typ duelu, který asi nikoho nemohl nudit a skvělé dokreslil úspěch tohoto vzácného hokejového večera. Přeci jen kde jinde můžete během pár hodin prohodit několik slov s bývalou hvězdou NHL Miroslavem Šatanem, s šéfredaktorem největšího evropského magazínu o NHL Petrem Novotným a ještě k tomu vidět na ledě v akci všechna ta esa? Aniž bych chtěl celé své povídání jakýmkoliv způsobem glorifikovat, musím uznat, že to byla doopravdy pecka s velkým „P“. Ale abych vše až hystericky neopatřoval jen samými superlativy, tak se tedy přiznám – ano, trochu jsem záviděl kamarádce, která den před zápasem získala lístek do skyboxu…

Shrnuto, podtrženo, NHL do Evropy patří. Věřte všichni skeptici a škarohlídi, že nás bláznů, kteří každou druhou noc vstáváme, abychom mohli sledovat svůj milovaný klub v akci, je v Česku více než dost. A my všichni si budeme rádi podobnou hostinu čas od času dopřávat naživo a ochotně nastavíme své tváře, až nám na ně bude zase chtít slavná NHL dýchnout.