Další dva týdny jsou za námi a máme tu pokračování bitkařského okénka pro milovníky tohoto návalu emocí. Jako klasicky bych se ale nejradši vyjádřil k jednomu tématu, které tak nějak s touto rubrikou souvisí. Je jím kauza Donalda Brasheara a řetězce prodejen s kávou Tim Hortons.
Novinářský hyenismus se opět ukázal v plné polní. Bývalý bitkař a možná jeden z těch absolutně nejlepších mužů, kteří kdy pravidelně zahazovali rukavice v NHL, byl několika fanoušky spatřen jako barista v obchodním řetězci kaváren Tim Hortons. To je vlastně celá zpráva. Jenže média se toho chytla jako exkrement košile a začala celou situaci extrémně rozpitvávat. Pokud máte twitter, skákal na vás každou minutu nový článek nebo retweet o tom, že Brashear pracuje v Tim Hortonu.
Padala slova jako: „Vydělával miliony, teď pracuje na dně!“ „Jedno KO s pěnou prosím,“ a další vskutku trapné poutače na článek o tom, že si bývalý hokejista našel nějakou práci. Brashear to měl po konci své kariéry v NHL hodně těžké. To platí u mnoha bývalých bitkařů. Potíže s drogami, výtržnosti, někdo prostě svůj nový restart úplně nezvládne. Nevyhnul se tomu ani borec, který v NHL odehrál přes tisíc duelů.
Konec konců, je vlastně i příhodné, že se Brashear rozhodl restartovat svůj život v Tim Hortonu. Jde o síť kaváren, která je v Kanadě absolutně nejpopulárnější. Dokonce více než slavný Starbucks. Možná i z toho důvodu, že je pojmenována po bývalém zesnulém hráči NHL Timu Hortonovi, který tento řetězec spolu-založil. Navíc majitelem Québecské frančízy, kde Brashear pracuje, je další bývalý hráč NHL Pierre Sévigny.
Jednou jste v život nahoře, jednou dole. Důležité je, abyste v těch momentech, kdy jste v životě na dně, nezakrněli a snažili se vrátit někam, kde vám bude lépe. Brashearovi budu držet palce, protože se přesně o tohle snaží a novinářské hyeny i někteří lidé s IQ brokolice mu tu cestu rozhodně neulehčují. Hodně štěstí, Donalde!
TOP 3 bitky:
Opusťme ale tohle téma a vraťme se k tomu podstatnému, tedy třem nejlepším bitkám uplynulých dvou týdnů. Celkem se odehrálo 16 bitek. Některé byly více povedené, některé méně, a některé byly extrémně zajímavé svým obsazením. Na to nejlepší a nejzajímavější se teď podíváme.
Čestná zmínka:
Roman Josi (NSH) vs. Mark Stone (VGK) – vítěz: Mark Stone by TKO Málokdy se stává, že rukavice shodí borci, kteří jsou (Mark Stone), popřípadě dost možná budou (Roman Josi), nejlépe placenými hráči svého týmu. Je dobré vidět, že i tací borci dokážou povolit emoce a nenechávají to na méně důležité hráče. Navíc během uplynulých dvou týdnů zahodil rukavice i Sidney Crosby, a to je co říct. V tomto duelu si však Mark Stone s Josim poradil s obrovskou lehkostí. Za mě šlo o krásné technické KO.
3. místo – Josh Manson (ANA) vs. Joel Edmundson (CAR) – vítěz: Josh Manson
Nejtvrdším týmem tohoto ročníků NHL jsou Anaheim Ducks. Samotného mě to překvapuje, ale je to tak. Jako fanoušek Sabres a obdivovatel Ryana Millera jsem viděl tři zápasy Kačerů, a všechny tyto duely měly společného jmenovatele. Agresivní, tvrdou hru. Ducks se pohybují nečekaně na vrcholu tabulky západní konference a velkou roli na tom hraje jejich agresivní a tvrdý styl, který v dnešní technické době soupeřům příliš nevoní.
No a tento agresivní styl často ústí ve velký nával emocí. A ten pro změnu ústí v bitky. Jednu takovou podstoupili Josh Manson a Joel Edmundson. Šlo o souboj dvou těžkotonážních bijců. Manson měří 190 centimetrů a váží 97 kilogramů. Edmundson měří ještě o 3 centimetry víc a váží takřka stejně. Vyrovnané tělesné proporce byly vidět i v bitce. Oba borci dlouho hledali správný úchyt a uvolnění ruky. Jako první se dobře trefil Edmundson, ale ke konci bitky to byl Manson, který rozdal velmi dobré rány a dle mého názoru těsně ovládl tento duel.
2. místo: Ryan Reaves vs. Scott Sabourin – vítěz: Ryan Reaves
Old schoolová bitka byla k vidění ve Vegas. Scott Sabourin tak dlouho provokoval a vyzýval Reavese k bitce, až to nakonec tvrďák v dresu Rytířů přijal. Bitka vypadala jako souboj mistra s žáčkem. Reaves tak trochu znuděně zrentgenoval svého soupeře, zaujal správné postavení a po pár krouženích se do svého soupeře pořádně pustil. Sabourin sice stihl Reavesovi strhnout přilbu, avšak to bylo to jedině, co hráč Ottawy dokázal. Mezitím Reaves svého soupeře přejel jak parní válec a k radosti domácích ochozů si s vítězným úsměvem dojel odpočinout na trestnou lavici.
1. místo: Nicolas Deslauriers vs. Branden Dillon – vítěz: Nicolas Deslauriers
A jsme zase u Anaheimu. Tentokrát tu máme derby o Kalifornii a utkání Ducks s Sharks. Deslauriers atakuje u mantinelu Erika Karlssona, nikterak nečistě. Této záminky využívá Brenden Dillon, který vyzývá Deslaurierse na pěstní souboj. Ač je Dillon o 10 centimetrů vyšší, na straně Deslaurierse jsou zkušenosti.
Tenhle borec se rval už v Buffalu a Montréalu a má za sebou několik solidních bitkařských zkušeností. Ty zúročil i v tomto duelu. Ač si Dillon chtěl pohlídat výhodu své výšky a držet si Deslaurierse dále od těla, stačila chvilka nepozornosti, Deslauriers si přitáhl Dillona k tělu a začal rozdávat přesné a tvrdé údery. Kdyby tuto bitku včas neukončili rozhodčí, mohlo Dillonovi hrozit zranění. Dobrá práce v podání rozhodčích a skvělé ruce Deslaurierse.
