Jako první zveřejnil informaci na konci minulého týdne deník Sport, s tématem v následujících dnech pracovala i další média. Asociace profesionálních klubů chce od svazu převzít řízení extraligy a zrušit možnost sestupu. Budiž, funguje tak nejvyšší finská soutěž, německá liga se otevře až před začátkem příštího ročníku. Zlost však budí snaha měnit pravidla v polovině sezony.

Okamžité zrušení přímého sestupu, který byl přitom schválen teprve v únoru tohoto roku, nadzvedl kromě fanoušků i některé hráče, mj. Milana Gulaše či Vladimíra Růžičku. Uzavření extraligy samo o sobě přitom nemusí být a priori špatné. Jen nesmí vyvolené týmy připomínat triatlonisty, kteří si po dvou disciplínách upraví pravidla jen proto, že běhat už se jim nechce. A taky musí být nastavena pravidla, díky nimž bude mít soutěž dlouhodobý plán.

Uzavření nejdříve od příští sezony

Bod číslo jedna, priorita. V polovině února tomu bude rok, co výkonný výbor svazu odhlasoval zrušení baráže a zavedl přímý sestup a postup. Měnit teď pravidla v půlce sezony? Dětinská pošetilost. Ke zlepšování kultury v českém hokeji patří i schopnost snášet porážky, ale pokud nezačnete u sebe, těžko bude vaše poučování někdo vnímat. Tak významné rozhodnutí nesmí být podložené strachem z výsledku jedné sezony, ale analýzou jednotlivých naplánovaných kroků v letech budoucích.

Transparentnost

Extraliga se nesmí stát ulitou, do níž se čtrnáct (za rok patnáct, napřesrok možná šestnáct) klubů schová a bude s nataženou rukou čekat, že fanoušci budou dál platit za produkt. Není možné se při kontroverzních a významných rozhodnutích APK schovávat za kolektivní vinu a dělat ‚já ne, to oni‘. Jmenovité výstupy z jednání a vysvětlení jednotlivých kroků by pomohlo pochopit jednání asociace a zmírnit případný hněv fanoušků.

Opozice

Tak nám ji dejte a my si to budeme dělat po svém. Ne! Rozumím argumentu, že kluby investují do hokeje desítky milionů a chtějí mít významný hlas při rozhodování o budoucnosti soutěže. Jenže ta není vrcholem českého hokeje. Extraliga je určitým mezistupněm na cestě k reprezentaci či výchově hráčů pro NHL. I proto by tu měla být pojistka, záchranná brzda, chcete-li. Pokud si ji svaz v čele s prezidentem Tomášem Králem ponechá, nebude to na škodu.

Silná hráčská asociace

Přes veškeré snahy tu stále chybí, hlasitá reakce hráčů na snahu o uzavření extraligy však naznačuje, že při jednáních o jejím budoucím vývoji by měli zástupci extraligy přizvat ke stolu i hráče. Nejde čekat, že zde lusknutím prstu vznikne obdoba NHLPA, ale právě v nejlepší lize světa mají hráči vliv i na úpravu pravidel. Nastavit rozumné podmínky pro hráče, zvlášť když zde stále chybí zákon o sportu, by zamezilo případným sporům.

Finanční garance

V minulé sezoně narostly dluhy Chomutova do sedmiciferných částek, a to klub musel o záchranu v nejvyšší soutěži bojovat. Co by dělali Piráti v případě uzavření soutěže? Pravděpodobně rozprodali kádr a sezonu dohráli s juniory, aby závazky nerostly dál. Nelze očekávat, že kluby obratem vysypou na záchranný účet po deseti milionech korun, ale snaha o postupné budování záchranného polštáře by měla být jedním z cílů. Především pro hráče.

Pevně dané licenční podmínky

Nemáš dostatečnou kapacitu? Tak to mezi nás nemůžeš. A co trápí tebe? Zatéká do haly a kabiny připomínají ruské vězení? To nevadí, však jsi to takhle hrál doteď… Některé kluby už nyní přežívají díky licenční výjimce (Mladá Boleslav, Litvínov), nedostačující stadiony se nevylepší přes noc. Ale nastavit jasně daná pravidla s cílem splnit je, řekněme, v pětiletém horizontu, by mohlo motivovat kluby k vylepšení podmínek.

Zajistit atraktivní formát soutěže

Po desíti zápasech dva body, play off v nedohlednu. Kluby potřebují pozitivní motivaci, aby sezonu dohrály důstojně a snažily se o výhru co nejdéle. A to nejen pro potěchu svých fanoušků. Například v EBEL rozdělí po čase jedenáctičlennou tabulku na dvě části, přičemž první pětice hraje s jistotou play off mezi sebou a zbytek bojuje (s bodovým zvýhodněním za dosavadní umístění) mezi sebou o zbylá tři místa. Neříkám, že je nutné tento formát kopírovat, ale kouknout někam pro inspiraci by nebylo na škodu.

Ostatní soutěže

S tím je spojená nesmrtelná diskuse o tabulkovém odstupném, pro které například ve švédštině ani nemají adekvátní výraz. Jak to bude s transfery do nižších soutěží? Budou moci alespoň někteří hráči po skončení smlouvy odcházet zadarmo? Jak to bude s výchovným za mladé hráče? Uzavírat soutěž bez předem nastavených přestupových regulí by byla sebevražda.

Počet týmů

Nápad uzavřít extraligu okamžitě a bez možnosti přístupu zatím nepadl, díkybohu. Pokud si České Budějovice konečně uhrají postup, měly by nejvyšší soutěž alespoň hrát, ambice na návrat by mohl mít třeba i Chomutov, vysoko se drží i Přerov. Jenže co dál? Držet při současné hráčské kvalitě extraligu na šestnácti týmech je přehnané. Ideální by bylo po výlovu prvoligového rybníka soutěž na čas zakonzervovat, udělat tříletou tabulku a poté nejhorší dva kluby vypakovat zpět dolů. Nebo časem i víc? Jednoduchá rovnice říká, že čím méně klubů, tím kvalitnější soutěž.

Neuhnout z nastavené cesty

Poslední bod, ale jeden z nejdůležitějších. Pokud se teď nastaví pravidla, hlavně je o rok později neměnit jen proto, že se to najednou pár týmům nelíbí. Ke schváleným regulím by měl být automaticky připojen dodatek, kdy nejdříve mohou být měněny. Ne, neprodloužíme vám výjimku z kapacity haly o deset let. Ne, nemůžete mít na soupisce dvanáct cizinců. A ne, nebudeme měnit pravidla v rozběhnuté sezoně!