Na první pohled by se mohlo zdát, že je sport hlavně o lidském těle, vůli, odhodlání a především (nekonečném?) hledání jakési pomyslné hranice limitů lidského těla. Faktem je, že neodmyslitelnou součást tvoří fyzika, díky které jsou proveditelná rozličná kouzla a triky, nad nimiž zůstává rozum stát. 

Každý kdo někdy provozoval či se zajímal o jakýkoliv sport, může potvrdit, že v každém se najde nespočet triků a vychytávek, se kterými buď můžete ohromovat své známe nebo si nimi méně či více ulehčit spoustu úkonů, často rutinní povahy. 

Ať už je to v badmintonu či tenise chytání míčku z letu na raketu, tak, že vypadá jako by se v momentě kontaktu s výpletem k raketě doslova přilepil, nebo fotbalové hrátky s míčem, jedno je jasné – těmto malým kouzlům se nedá naučit násilně ze dne na den. Člověk v sobě musí mít ždibec sportovního nadání a tunu trpělivosti, protože časem na to prostě přijde, neví ani jak, a onen trik už nikdy nezapomene.

V hokeji bychom se mohli v haldách všemožných vychytávek doslova koupat, dnes bych se ale ráda zaměřila na pouze jediný a to tzv. zorro trick.

Zorro trick pochází z florbalového prostředí, pohodlně jej však jde provést i na ledě. Tento trik spočívá v dynamickém a efektním (i efektivním!) pohybu holí, kdy hráč přiklopením čepele puk nabere a s využitím švihu, odstředivé síly a tzv. lacrosse move“ (v překladu: lakrosový pohyb = převrácení hlavy hole, v tomto případě čepele, o 180°okolo své osy) přesně umístí puk, nejčastěji do horního růžku brány.

Takto vstřelené góly můžete najít i pod přízviskem „lacrosse-style“ nebo „The Michigan“. Právě onu druhou přezdívku si tento trik získal v roce 1996, kdy v zápase NCAA tento kousek předvedl Mike Legg.

Mike Legg (Michigan Wolverines – Minnesota Gophers)

Sidney Crosby (Rimouski Océanic – Quebec Remparts)

Mikael Granlund (MS 2011 Finsko – Rusko)

Rob Hisey

Andrei Svechnikov (Calgary Flames – Carolina Hurricanes)