Vstupní draft NHL z roku 2015 je již dnes (a právem) považován za jeden z nejlepších v celé historii ligy, má velký potenciál vůbec být tím nejlepším a překonat i rok 2003, především pochopitelně díky Connoru McDavidovi, ovšem nejlepší dva beci této generace zřejmě budou až z následujících draftů. O Rasmusu Dahlinovi, jedničce 2018, nikdo nepochybuje, tím dalším by mohl být Miro Heiskanen, trojka draftu 2017. Má za sebou sice stále teprve první ročník, ovšem už v něm ukázal obrovské kvality.
Finský zadák, jak již bylo řečeno, byl draftován dva roky zpět, ovšem ještě jednu sezónu jej Stars ponechaly ve finské nejvyšší lize a udělaly dobře. Heiskanen si totiž díky tomu mohl zahrát nejen nejvyšší minuty ve finské nejvyšší lize, kde patřil k nejlepším bekům celé soutěže, ale také na MS do 20 let, na Olympijských hrách a také na MS dospělých. Tedy na akcích, kde nasbíral jistě nesmírně mnoho zkušeností, jež mohl zužitkovat ihned ve svém prvním ročníku v nejlepší hokejové lize na světě, a sice v NHL.
Proti němu ale stál nevědomky jeden muž. Hlavní trenér Jim Montgomery. Proč? Je to jednoduché. Tento muž byl v nejvyšší lize na postu hlavního trenéra také nováčkem a jeho opatrnost ho sváděla ke starému pravidlu, o kterém se přitom dnes již ví, že nepřináší úspěch. Aneb postavit mladého zajíčka vedle zkušeného mazáka. Jistě, kdyby tím zkušeným mazákem byl například někdo jako Brian Campbell, který tehdy dělal parťáka Aaronu Ekbladovi v jeho první sezóně a velkou mírou mu zařídil Calder Memorial Trophy, vše by bylo v naprostém pořádku. Jenže tím ochráncem finského talenta byl Roman Polák. Velký problém.
Ve výše přiloženém grafu krásně vidíme, jak hra Heiskanena trpěla po boku Romana Poláka a jak naopak vzkvétala bez jeho (ne)pomoci na ledě. Ten rozdíl je markantní. Necelých 9% je opravdu hodně.
Heiskanenův čas na ledě při hře 5-proti-5 s:
• Roman Polák: 536:46
• John Klingberg: 343:39
• Esa Lindell: 208:31
Z nepochopitelného důvodu dával Montgomery vskutku až příliš mnoho prostoru Miro Heiskanenovi s českým zadákem, který táhnul finského zadáka jen a jen dolů. Naopak máme jasně dokázáno, že jestliže spolu nastoupí skandidávské duo Heiskanen-Klingberg, Stars v nich mají legitimní první obranný pár, jenž by se mohl zařadit mezi ty nejlepší v celé NHL.
Mít totiž za více než 340 společných minut při hře 5-proti-5 ‘corsi’ číslo vyšší než 60%, to je něco fantastického! Na druhou stranu je třeba podotknout, že Dallasu chybí další dva kvalitnější obránci, kteří by mohli alespoň do průměru vytáhnout další dva zadní páry, aby Heiskanen mohl pravidelně nastupovat s Klingbergem. Dokud tento problém Hvězdy nevyřeší, můžeme i nadále očekávat, že Fin bude mít za úkol táhnout jednoho z těch slabších beků, stejně tak jako švédský zadák.
Světélko na konci tunelu tu ale je. Taylor Fedun. Již 31letý obránce odehrál velmi nenápadně solidní ročník a byl dost možná třetím nejlepším bekem týmu z Texasu. Ovšem spoléhat se na jednatřicetiletého borce, který většinu kariéry odehrál v AHL? To může fungovat tak jednu, maximálně dvě sezóny.
Další důkaz proč +/- ignorovat
Možná až si dočtete tuto analýzu, možná si někteří z vás půjdou zkontrolovat statistiky Miro Heiskanena z ony uplynulé sezóny, uvidíte v jeho kolonce plus/mínus záporné číslo 14. Na první pohled děsivé. Ano.
Ale není.
Finský zadák je dalším krásným příkladem, proč tuto statistiku ignorovat. Rozdíl vstřelených a inkasovaných branek za účasti rodáka z Espoo při hře 5-proti-5 je totiž o třináct čísel kladnější! Tedy -1. Obrovský rozdíl, že? Jinými slovy můžeme říci, že hned třináct mínusek si stále teprve 20letý obránce připsal při přesilovkách, prodloužení, hře bez gólmana či při hře 4 – proti – 4.
Miro Heiskanen má za sebou vskutku velmi dobrou nováčkovskou sezónu, velmi brzy se stal s Johnem Klingbergem nejlepším bekem svého týmu a Dallas díky nim má zajištěné první dva beky na několik let dopředu.
Nabízíme také menší srovnání s Rasmuse Dahlinem, kteří budou dle nás jednu dobu spolu pravidelně soupeřit o James Norris Memorial Trophy. Zatímco u jedničky z loňského draftu vidíme dominanci ihned po jeho nástupu do ligy, Heiskanen sice trochu zaostával, ne ovšem o tolik a rozhodně má potenciál být jeho přímým konkurentem v následujících letech.
Jakub Homol’a, člen slovenského hokejového svazu, po draftu v roce 2017 na jistém fóru pronesl větu, že Miro Heiskanen možná bude nakonec tím nejlepším hráčem onoho vstupního draftu. Před ním mimo jiné šli Nico Hischier a Nolan Patrick. A dost možná zřejmě měl pravdu.
