Minulou sezonu vinou zranění promarodil. Letos je už ale všechno jinak. Ve svých 21 letech poprvé okusil nejvyšší fotbalovou soutěž, vstřelil své první góly a postupně se propracoval do základní sestavy ligového nováčka. Řeč je o Davidu Hufovi, útočníkovi Pardubic. V rozhovoru se dozvíte, jak vidí svůj první půlrok ve Fortuna lize, jeho názor na zkrácenou zimní pauzu nebo to, co rád dělá ve svém volném čase.

O tomto víkendu začíná jarní část Fortuna ligy. Jak se na ni těšíš?

Ta pauza nebyla moc dlouhá. My jsme skončili den před Vánoci a nyní už zase začínáme, takže příprava nebyla moc dlouhá, každopádně se určitě těším. Je to lepší, než kdybychom měli dva měsíce zimní přípravu. Takhle můžeme znovu hrát a navázat na ty podzimní výkony.

Ty osobně bys tedy byl pro zkrácení zimní přestávky, vyhovuje ti to?

Ano. Já jsem určitě pro. Možná bych dal například měsíc na přípravu. Když je čistě ta příprava třeba 2 měsíce, tak už je to pak strašně dlouhé, čeká se v podstatě na první zápas, což mi úplně nevyhovuje. Viděl bych to tedy maximálně na zmíněný měsíc.

Jak ses připravoval ty osobně přes zimní pauzu? Určitě jste měli nějaké volno. Udržoval ses, nebo jsi to pojal čistě odpočinkově?

My jsme přijeli večer 23. prosince z Karviné, načež jsem tedy nějaké 3 – 4 dny doma odpočíval a užíval si volno s rodinou. Pak jsem ale začal běhat, trochu doma posilovat, přičemž jsme dostali i nějaký plán, abychom z toho úplně nevypadli. Takže jsem něco dělat musel, ale nebylo to nic náročného.

Vy jste odehráli generálku na jarní část s Mladou Boleslaví, ty jsi ale nehrál. Proč?

Tohle byl první zápas přípravy a já jsem měl v ten den naplánovaný už dvě zkoušky na vysoké škole, takže mě trenér omluvil a říkal, že budou hrát v sobotu, kdy jsme měli mít i právě generálku, nicméně nám to nakonec Vlašim i Jablonec zrušily, takže jsme nakonec hráli jen proti sobě takové modelové utkání.

Když se ohlédneme za podzimní částí, tak ta se jak Pardubicím, tak tobě samotnému povedla na výbornou. Čekal jsi to vůbec?

To, že se to povede nám jako klubu, jsem docela čekal, protože jsem toho názoru, že na to tenhle tým má. Má na to být v první lize. Samozřejmě jsem nečekal, že budeme po podzimní části na 5. místě. To asi nečekal nikdo, ale očekával jsem umístění ve středu tabulky. To se potvrdilo a jsme za to moc rádi. A z mého pohledu jsem určitě nečekal, že to tak vyjde, protože jsem byl předtím rok zraněný. Hned do toho takto skočit nebylo vůbec jednoduché, ale trenér mi dával šance a nakonec se to povedlo, přičemž minimálně s těmi čísly jsem po podzimu spokojený.

Není se čemu divit. Aktuálně máš na svém kontě 5 gólů s tím, že ti na to stačilo odehrát pouze 444 minut. Podobnou bilancí se může pyšnit snad už jen slávistický objev Sima. Proč vzhledem k tvé efektivitě chodíš do hry často až jako střídající hráč?

Ano, je to tak. Hlavním důvodem je určitě to, že tam hraje Pavel Černý, který na to pořád má. On je velmi platný pro tým a herně se na něj můžeme spolehnout. Místo něj jsem pak chodil do té unavenější obrany právě já s tím, že jsem byl hrozně rád, že jsem pak mohl několika góly přispět. Díky vstřeleným brankám a zranění právě Pavla Černého jsem pak dostal šanci od začátku i já a myslím, že to taky nebylo špatné, takže uvidíme, co teď na jaře. Určitě se budu o tu šanci prát.

Kdo je aktuálně v Pardubicích útočník číslo jedna? Pavel Černý, nebo David Huf?

To nevím, těžko odpovídat na tuto otázku. Podle mě asi pořád Pája Černý, který je opravdu platný a myslím, že ho trenér bude i nadále využívat. Takže jako jedničku vidím spíše jeho a sebe stále jako náhradníka.

Které ze svých branek si ceníš nejvíce? Byla to ta krásná trefa v závěru proti Olomouci?

Za ten jsem byl rád, že mi tam padnul, ale nejcennější gól byl asi ten proti Brnu, protože tam jsem hrál poprvé v základu. Na první gól jsem v tom zápase nahrál, druhý jsem sám dal, ke všemu byl vítězný. I proto pro mě byl nejdůležitější, ten proti Olomouci zase nejkrásnější s tím, že nám zachránil bod. Každopádně jsem rád za všechny góly, co dám.

Díky své střelecké potenci jsi na sebe jistě upozornil. Eviduješ již nějaký zájem z jiných klubů. Lákalo by tě případně angažmá v zahraničí?

Žádná nabídka nepřišla, nebo o ní nevím. Nikdo mě nekontaktoval, takže se soustředím především na to, abych hrál nejprve pořádně tady v Pardubicích. Chci tu dávat góly, prosazovat se a uvidíme, co bude dál.

Myslíš, že je reálné, abyste byli na konci sezony na příčkách zajišťující účast v pohárech? Přeci jen k tomu aktuálně nemáte daleko.

Na jednu stranu jsme velmi blízko, na druhou velmi daleko. Ve hře je snad ještě kolem 60 bodů, což je obrovské množství a může se toho stát ještě hodně. Když ale budeme dál pokračovat v tvrdé práci a budeme předvádět to co na podzim, tak nic není nemožný.

Tato sezona je specifická v mnoha ohledech. Jedním z nich jsou prázdné tribuny. Některým hráčům to může i vyhovovat. Patříš mezi ně, nebo máš raději plné tribuny?

Já jsem určitě pro fanoušky, protože s nimi je to úplně něco jiného. Jejich podpora je důležitá.

V tomhle ohledu musí mrzet především prázdné stadiony v zápasech se Spartou či Slavií…

Bohužel je to taková doba. Nedá se s tím nic dělat. Musíme se snažit i bez těch fanoušků. Ti to mohou sledovat alespoň z domu, děláme to i tak pro ně. My jsme vůbec rádi, že můžeme hrát první ligu a že jsme zde konkurenceschopní.

Vy jste kvůli nevyhovujícímu stadionu museli vzít zavděk azyl v Ďolíčku. Tam se vám ale neuvěřitelně daří. Zatím bez porážky.

Bylo několikrát zmíněné, že tento stadion je hodně podobný tomu našemu, takže jsme si zvykli rychle. Za to, že jsme v Ďolíčku ještě neprohráli, jsme samozřejmě moc rádi a budeme se snažit tuto šňůru prodloužit, jak jen to půjde.

I tak určitě netrpělivě očekáváte, jak to bude s novým stadionem v Pardubicích.

Jsme pořád trošku v napětí, protože to pořád není schválené, stále se nezačalo stavět. Nevíme, jak to se stadionem bude, ale to my moc ovlivnit nemůžeme. Ovlivnit můžeme pouze tu sportovní stránku.

Když se vrátíme k tvým naprostým začátkům, tak nejsou spojeny s Pardubicemi, že?

Nene. Já jsem původně z Jevíčka, takže jsem začínal hrát fotbal tady u nás pod vedením mého táty, který tu trénoval přípravku. Pak jsem pokračoval přes Moravskou Třebovou, Svitavy až do Pardubic, kde hraji od kategorie U15.

Ty jsi v Pardubicích byl od začátku brán za velký talent, což vyústilo ve velmi brzkou premiéru v A týmu.

První start jsem za A tým absolvoval jako čerstvě 16letý a bylo to proti Karviné, kdy mě tam trenér vpustil na poslední minutky, ale i tak to byl můj první start, za což jsem byl hrozně rád, že v 16 letech jsem do toho takto nakouknul. Pak přišly i další zápasy, kdy jsem dostal šanci i na celý poločas. V jednom případě jsem hrál i od začátku. Rozhodně to pro mě byly cenné zkušenosti.

Vraťme se na chvilku ještě k loňské postupové sezoně, která pro tebe musela mít díky vážnému zranění hořkou pachuť.

Mně se před tou sezonou konečně povedla příprava a trenér se mnou počítal do základu, minimálně pro začátek sezony. Bohužel hned první zápas jsem se zranil. Já jsem to pak všechno sledoval z domu, ale klukům se od té doby naštěstí velmi dařilo a já jim to samozřejmě moc přál. Samozřejmě jsem byl smutný, že jim na hřišti nemůžu pomoci. Kdo ví, jaké by to vlastně bylo, kdybych tam s nimi byl. Tak jako tak si to kluci skvěle vybojovali a já nakonec byl i u těch oslav, takže jsem si to taky užil. To vše mě vlastně motivovalo, abych se dostal zpátky a byl klukům nápomocen i v 1. lize, protože pro ty postupující týmy to nikdy není jednoduché.

Aktuálně už jsi zdravotně v pořádku?

V rámci možností ano, protože když si jednou takhle poraníte koleno, tak už to nikdy nebude jako dřív, ale dá se s tím pracovat, když se tomu svému zdraví věnujete. Takže se dá říct, že jsem zdravý.

Tohle téma už jsi trochu nakousl. Ty v Pardubicích stále studuješ vysokou školu. O jaký obor se jedná?

Ekonomiku a provoz podniku.

Co považuješ za své silné stránky?

Podle mě to bude určitě zakončení a levá noha. Zároveň se snažím pracovat na hře tělem. Myslím, že jsem také rychlostní typ hráče.

Jaký herní styl ti vyhovuje?

Já se spíše snažím týmu přizpůsobit. Záleží na více faktorech. Jak hraje soupeř, co nám dovolí, jak hrajeme my.

Co David Huf jako osobnost. Jsi v kabině hodně slyšet, nebo o tobě člověk ani neví? Popřípadě kdo u vás v kabině zastává roli baviče?

Při roli baviče se mi hned vybaví Míša Hlavatý, s ním je určitě sranda. Já osobně jsem pro každou srandu, ale abych ji vytvářel, tak to zase ne. Nejsem sice tichý článek v kabině, ale k zábavě se spíš připojím.

Jak vnímáš brazilské kluky Ewertona a Cadua? Jak jsou na tom s komunikací?

Myslím, že kluci mezi nás zapadli dobře. To zrovna Ewerton je takový tišší typ a Cadu se zase rád s každým baví. Každopádně oba jsou hodní kluci a hlavně šikovní fotbalisti. Rozhodně jsme rádi, že u nás jsou. Ewerton už rozumí česky v pohodě a Cadu zase anglicky.

Máš nějaký oblíbený tým nebo hráče?

Já jsem od malička fanoušek Chelsea, takže kdyby se mi někdy poštěstilo proti ní alespoň zahrát, byl by to takový splněný sen. Nejoblíbenější hráč byl pak Didier Drogba, který tam hrával. Toho jsem v mládí s oblibou sledoval. Jinak se mi samozřejmě líbí hra Ronalda a Messiho. Jsem fanoušek obou.

Čemu se věnuješ ve svém volném čase?

Já se docela zajímám o osobní rozvoj, včetně knížek. V poslední době také zjišťuji, jak fungují akciové trhy a podobné věci. Zároveň si rád čtu, a když je čas, tak si na PS rád zahraji FIFU nebo jiné hry.